Zamrznutý podzim - Lužické a Jizerské hory
V posledních dnech jít v horských oblastech do lesa je docela adrenalinový sport. Silná vrstva těžkého mokrého sněhu dokázala listnaté lesy výrazně poškodit. Snad žádný strom nezůstal bez zlomené větvičky. Všude kolem leží obrovské množství zlámených větví a nezřídka i popadaných stromů. Mnohé cesty nelze ani rozeznat, že jsou či spíše byly cestami. Pokud se člověk na chvíli zastaví, tak slyší velice časté praskání a následný hřmot padajících větví. Mnoho zlomených větví zůstává viset na stromech. Ty mohou padat, i když už všechen sníh roztaje.
17. října jsem se vypravil do Lužických hor na Studenec. Již na příjezdové lesní cestě do obce Líska, jsem si musel odklízet velké popadané větve, které bránily v průjezdu. Při odjezdu, po několika hodinách, již byly na cestě napadané nové větve, které jsem rovněž musel odklízet. V lese je potřeba být stále ve střehu a připraven utéct před padajícími větvemi. Člověk je pod neustálým napětím a snad i proto jsem několikrát spíše pro jistotu popoběhnul, protože se prasnutí ozvalo někde nad mojí hlavou. Při pohledu na okolní ještě zelené ale i již probarvené listnaté stromy se svěšenými větvemi až k zemi, dopadá na člověka zvláštní pocit. Zdá se být vše nereálné, snad jen pohádkový příběh z ledového království. Je to takový zamrznutý podzim.
18.října jsem jel do Jizerských hor a z Ferdinandova stoupal Štolpišskou silnicí k vodopádu na Velkém Štolpichu. Tři kilometry jsem zdolával 2 hodiny. Ve Ferdinadově leželo asi 20 u vodopádu už ale 60cm sněhu. Cesta hlubokým sněhem nebyla prošlápnuta. Šel jsem první a bořil se po kolena do sněhu. Nad hlavou se skláněly sněhem silně obtěžkané větve a v různých intervalech se ozýval rachot praskajících a padajících větví. V tak hlubokém sněhu není příliš naděje někam uskočit či utéct. Štopišská silnice byla zasypána popadanými větvemi a na mnoha místech se proměnila v bludiště, které vytvořily svěšené koruny mladých stromů. Včerejší Studenec byl jen slabým odvarem. Lépe do lesa raději vůbec nevstupovat, ale někdo tam jít musí, aby mohl vyprávět.
Po příjezdu do nížin, jsem slyšel zpěv kosa. V nížinách už asi začíná jaro...
Následuje několik reportážních snímků z obou cest, které alespoň trochu dokumentují situaci v lesích a možná i trochu zachycují napětí ve větvích, které mohou každým okamžikem prasknout. Komentáře netřeba.
Lužické hory, Studenec - Přístupová cesta k vrcholu
Lužické hory, Studenec - Zamrznutý podzim
Lužické hory, Studenec - Zamrznutý podzim
Jizerské hory, Štolpišská silnice - skloněné stromy skoro znemožňují průchod po cestě.
Jizerské hory, Štolpišská silnice
Jizerské hory, Štolpišská silnice